(Ne)úspěchy

Úspěch nebo neúspěch? Jak se to vezme. Celý svůj vědecký život se opakovaně vztekám nad tím, že někdo musí opakovat experiment, protože "mu to nevyšlo". Jak nevyšlo? Přece to, že mi to nevyšlo několikrát za sebou znamená, že to tak nefunguje a je fér to sdělit ostatním, aby to mohli zkusit, popřípadě zkusit za jiných podmínek. Ale to se ve vědě nenosí.

Na blogu jsem ale svým pánem a můžu si tu psát, co chci, heč :) Tudíž bych Vám dnes ráda představila jídla, která jsem zkoušela, a nedopadla úplně dle mých představ.

KAFE

Na pohled nic moc, že? Na chuť taky ne. Dr. Gundry radil dát do kafe místo cukru a mléka lžičku másla a lžičku kokosového oleje. Já jsem vyzkoušela udělat všechny možné kombinace a výsledek vidíte sami.
Vlevo dole - kokosový olej
Vpravo dole - máslo
Nahoře - máslo + kokosový olej
Samozřejmě (bohužel) skončily všechny tři vzorky ve výlevce. Mastné kafe opravdu není nic pro mě.

DODATEK: Ehm....právě jsem zjistila, nebo spíš byla upozorněna (díky teti) :) že jsem pěkný trouba. To kafe se spooooustou tuku se totiž mělo vyšlehat mixérem! A ačkoli mi to Veu několikrát opakovala, tak já jsem to prostě zazdila. Takže Dr. Gundrymu a Veu se omlouvám a slavnostně přísahám, že to zkusím znovu a správně :) 

VANILKOVÁ STÉVIE

Já asi holt nejsem stéviový typ. Obyčejná mi nechutnala vůbec, vanilková ani nenadchla, ani neurazila. Samotná chutná jako kapky na kašel :) V kafi chutnala o něco líp, než obyčejná, ale cukru se stejně nevyrovnala. Nakonec jsem skončila u xylitolu, ale o tom jindy.

JÁHLY S KUŘETEM A BROKOLICÍ

Vypadá to hnusně, že? Ono to hnusné i bylo. Původní záměr byl v troubě upéct brokolici s kuřecím masem, zalité kokosovým mlékem a posypané parmezánem. Ale nějak mi to ten den nešlo, či co, brokolice pustila hrozně vody a celé se to spíš rozvařilo než upeklo. Bohužel už jsem neměla čas s tím něco dalšího dělat (byl to oběd do práce), takže jsem to s velkým sebezapřením snědla. A jsem poučená pro příště, že na to musím jinak :)

JÁHELNÁ KAŠE

Tohle už vypadá o něco líp :) Nicméně chuťově to pro mě nebylo. Inspiraci jsem brala tady, jen jsem nahradila mléko mandlovým mlékem. Po uvaření jsem dala kousíček másla a nasekané ořechy. Ale kaše byla podivně mazlavá, a zároveň dusivá. Po pár lžících jsem měla pocit, jak jsem najezená a že prasknu. A za deset minut jsem měla hlad. Já teda nikdy moc nemusela ani ovesné kaše, takže kdo je kašomilec, nechť klidně vyzkouší - že nechutnala mě neznamená, že nebude chutnat ostatním :)

TĚSTOVINY

Tohle je takové ošemetné téma :) Zadání znělo těstoviny, konkrétně carbonara. Recept tady. Znělo to jednoduše - půl hrnku mandlové mouky, půl hrnky tapiokové mouky a dvě vejce. Normálně děláme těstoviny ze 100g hladké mouky a jednoho vejce.
Uf, už těsto bylo tak trochu potížista. Ještě bych měla zmínit, že u nás je vrchní vyraběč těstovin Honza :) S těstem se lopotil, já přisypávala jako o život, až mi došla tapioková mouka a musela nastoupit kokosová. Ale dobrý, povedlo se.
Nastala fáze dvě - vyválení tenkých plátů v těstovinovači. Honzík ovšem to moje těsto "nepomoučil" (a mě to ani nenapadlo), takže se okamžitě přilepilo a potrhalo a bylo po srandě....Ale na to jsem přišla až odpoledne při hloubání, proč to nešlo.

netřeba popisovat, co je čí těsto :)

Nicméně jsem se odmíla vzdát a udělala si takové malé trhance. Vařily se asi 2x tak dlouho, což bych přičítala tomu, že nebyly zrovna tenké. Chuťově bych je přirovnala spíš k haluškám, sytostí rozhodně taky. Z množství, které jsem zmiňovala nahoře, jsem měla dva štědré obědy. Nutno přiznat, že se těstoviny do druhého dne (oběda) rozležely a byly podstatně chutnější než první den. Já se ale nevzdávám, jsem totiž těstovinomilec! Takže jen co u nás v bioplanetě doskladní tapiokový škrob, vyzkouším znovu těstoviny a nově i naan! A tentokrát si napíšu na lísteček, že před vložením do těstovinovače se musí těsto P O M O U Č I T! To by bylo, aby to všem bezlektino-dietářům šlo, a mě ne!
(Ne)úspěchům zdar! Protože ty nás posunují dopředu - když to nejde takhle, musí to jít jinak :)