Poslední dobou se vezu na vlně knih o osobním růstu. Ale nezapomínám ani na svůj nejoblíbenější, k létu patřící, žánr - detektivky. Aby se žánry nesmíchaly dohromady, tak postupně
Nesmrtelný život Henrietty Lacksové (klik)
Paradoxně začínám žánrem naprosto odlišným :) Nesmrtelný život Henrietty Lacksové je populárně naučná beletrie - nevím, jak lépe to napsat. Henrietta Lacksová byla mladá černošská dívka, která trpěl agresivní formou nádoru děložního čípku. A právě z tohoto nádoru pocházejí tzv. HeLa buňky. Kdo se pohybuje ve výzkumu, medicíně či podobném oboru, určitě už větří a ví, že se jedná o nejrozšířenější tkáňovou kulturu, která se používala, a dodnes hojně používá, v laboratořích k výzkumu. Já sama jsem na těchto buňkách dělala část své diplomové práce, takže jsem po knize sáhla poměrně bez rozmyslu.
Styl psaní je maličko rozvleklý, klidně by se to dalo zkrátit :) Autorka mapuje život Henrietty od dětství až do její smrti a také dlouho po ní, jsou zde zahrnuté rozhovory s Henriettinou rodinou, a byl to zajímavý vhled do pozadí této nejrozšířenější buněčné kultury. Jen bych doporučila silné kafe nebo sirky do očí...
Ve znamení štíra (klik)
Detektivka. Neurazí, ale ani nenadchne. Poměrně zajímavou postavou pro mě byl vyšetřující komisař, ale autor se rozhodně neřídí desaterem pro Pátera Knoxe! A to je tedy nehezká podpásovka. Dle přezdívky El Scorpio je asi jednoduché usoudit, že se bude jednat o pašování drog. Vše začíná, když je ve svém pokoji objeven mrtvý muž. Zpočátku to vypadá na sebevraždu, ale komisaři se přesto něco nezamlouvá, a tak se pouští do pátrání. El Scorpio, hlava pašeráků, je nakonec odhalen a dopaden. Která z postav se schovává za touto přezdívkou začnete tušit velmi záhy...
Tuhle knížku jsem "ulovila" na loňském knižním bazaru - letos tam pošupajdí zpátky, snad někomu udělá větší radost.
Léto skončilo v neděli (klik)
Další detektivka. Ale tentokrát s velkým D! Tu jsem pro změnu našla v našem "knižním domečku". Ten se zjevil u bazénu a lidé tam mohou odkládat/vyzvedávat knihy dle libosti. Jelikož Lumpík je navyklý na určitý režim, dožaduje se venčení v 6 h ráno i o víkendech. Uf, je to sice náročné, ale...přiznávám, že ta rána miluju. Je chladno, ale ve vzduchu je příslib horkého dne, vše se teprve probouzí a většina pejskařů se zatím oddává slastnému spánku. Málokdy někoho potkáme. Máme už svoji trasu, která vede právě kolem bazénu, a tohle je ideální hodina na klidné prohlížení knižních pokladů.
Děj začíná večerem, kdy se jedno oddělení schází na noční přesčasovku. Šéfova sekretářka Jitka Pánková se chová podivně, na poradu dorazí v kulichu s velkou bambulí. A nedlouho poté je nalezena mrtvá. Uškrcená ručníkem. Hlavní hrdinka rozjíždí pátrání na vlastní pěst, s bývalým kolegou z práce. Aniž by si to uvědomovala, je pod dohledem milého kapitána Tomáška, který ji podporuje v jejích nápadech. Společnými silami se nakonec dopátrají vraždy, která se stala před mnoha lety.
Knížka je tenoučká, cca 120stran, přečetla jsem ji "na jeden zátah". Četla se takřka sama a přiznám se, že předevčírem jsem se do ní pustila znovu.
Jako od maminky (klik)
Tady už se dostáváme k žánru osobního růstu, ačkoli se jedná o román. Jelikož miluju jídlo, málokdy odolám beletrii, kde je ústředním motivem jídlo :) Hlavní hrdinka Gus je matka dvou dospělých slečen na vdávání a mimo to úspěšná kuchařka, která má za sebou několik kuchařských show s vysokou sledovaností. Ale najednou Gus zjistí, že jí neprodloužili smlouvu a rozhodne se pro riskantní krok - natáčení naživo. Hned první natáčení provází patálie - nedostaví se přátelé, kteří měli v pořadu účinkovat, tak musí vypomoct rodina - obě dcery, Troy (bývalý přítel jedné z dcer) a sousedka Hannah, která je bývalou tenisovou hvězdou a od jistého skandálu se snaží skrývat. Třešničkou na dortu v ironickém slova smyslu se stane Carmen. Mladá Španělka, kterou přiveze šéf televize a Gus oznámí, že Carmen s ní bude účinkovat. Celý tento tým časem odjede na soustředění, kde poznají nejen sebe navzájem, ale i sami sebe. Na povrch vypluje spousta křivd a kostlivců.
Knížka se mi moc líbila hlavně pro to sebeuvědomění. Ta chvíle, kdy člověku najednou spadne maska z očí, prozře a uvidí, co před tím neviděl, ačkoli to měl před očima.
Další plus - cca 400 stránek :) A ani na jedné jsem se nestihla nudit.
Muž, který chtěl být šťastný (klik)
Přiznám se rovnou ke dvěm věcem.
1) Tahle kniha mě uhranula obalem - připomíná mi patchworkovou deku.
2) Čekala jsem od ní mnohem víc.
Ne, že by byla kniha vyloženě zklámáním, ale vzhledem ke spoustě lichotivých recenzí a ocenění typu "bestseller roku" atd. jsem opravdu čekala víc. Ale jak upozorňuje už Don Miguel Ruiz - nevytvářej si domněnky - takže dobře mi tak :)
Muž, který chtěl být šťastný je muž, který byl na dovolené na Bali. Než odjel, chtěl se setkat s věhlasným léčitelem, ačkoli ho nic netrápilo. U léčitele ale najednou zjistil, že žije sice pěkný život, ale neodpovídá jeho vnitřním tužbám. Nastupuje tedy cestu sebepoznání. Uklidňující a potěšující bylo, že jsem narážela na myšlenky, které jsou mi tolik známé z jiných knih. Možná kdybych na knihu narazila rok zpátky, nadchla by mě víc. Ale v této fázi jsem se nedočetla nic nového, a to mě mrzelo.
250 zákonů lásky (klik)
Pan Casanova a jeho projekt First Class. Každý, kdo se apsoň minimálně zajímá o osobní růst, jej určitě zná. A kdo ho nezná, vřele doporučuju pročíst si některé jeho články. Už jeho motto na knize "Vztah je jako dvojkolo, nejde, aby jeden šlapal a druhý brzdil" z mého pohledu vyjadřuje jeho moudrost.
Knihu mám teprve rozečtenou. Není to něco, co by člověk přelouskal během týdne. Je potřeba myšlenky vstřebat, přebrat si je, utřídit...jelikož jsem papírnický typ, mám v knížce spoustu barevných lepítek a podtrhávek.
Takže kdo potřebuje zahojit bolavé srdce a nebo ho zajímá jiný pohled na vztahy, ať neváhá :)
Krásný a pohodový víkend všem, třeba s dobrou detektivkou a drinkem v houpací síti :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.