Nastal tedy konečně ten správný čas (do Vánoc zbýval ani ne týden) dopéct cukroví. S touhle "pomocnicí" to bylo občas dost náročné...
...ale cukroví nakonec bylo na světě :) Pravda, ne dokonalé, ne vždy úplně tak, jak jsem chtěla, ale bylo :) Bohužel jsem nestihla vyfotit finální krabici, takže jen poslední kousky, které zůstaly :)
Naše letošní Vánoce byly, stejně jako loňské a předloňské, ve znamení jídla, pití a lenošení. Jediný dohad, který vznikl, byla otázka, zda udělat první svátek šoulet a druhý vepřo knedlo zelo, nebo naopak :) Tak či tak, zadařilo se obojí a ještě teď se mi sbíhájí sliny = )
Nu, svátky přece jen zanechaly trochu následky, takže porce knedlíků byla poněkud umírněnější než jindy. Přeci jen to neustálé uždibování cukroví, chlebíčků a pražených mandlí vedlo k tomu, že jsme byli neustále plní.
Šoulet jsem stihla vyfotit tak trochu s křížkem po funuse s posledním kouskem kachního stehna....nějak jsme se na to vrhli, na focení se zapomnělo, ale nakonec byla na světě i ta fotka :)
No a na závěr samozřejmě nesmí chybět mé dárečky. Už třetí rok razíme heslo, že si nebudeme dávat dárky....letos jsme ale vznikající tradici tak trochu porušili a já dostala sodastream.
Do "tučňáka" jsem se okamžitě zamilovala, byla to láska na první pohled! Zatím spolu vycházíme víc než dobře a já vesele a s radostí bublám vodu (a občas, i když není potřeba, ale když on je tak krásný!).
A jelikož mamka zná moji posedlost plechovkami všeho druhu, tak jsem dostala ještě tohle úžasné a roztomilé autíčko, které jsem okukovala, když jsme spolu byly na nákupu:)
A opravdu finální fotka - náš malý, milý stromeček :) Snad už by to ani nebyly Vánoce, kdybychom se každoročně nepotýkali s žárovičkama...jistě, stejně jako vždy odmítaly svítit. Nakonec jsem byla úspěšná (samozřejmě, že nesvítila čtvrtá od konce) a žárovičky nám svítily a dotvářely to správné kouzlo Vánoc.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.