Opožděná láska na první pohled

Už v úterý jsem se chlubila puntíkatým úlovkem ze sekáče. Když jsem z něj odcházela, padl mi do oka jeden nádherný kabát. Zarazila jsem se u něj, ale pak jsem mávla rukou a odešla s tím, že už jsem tam utratila dost. Ale jakmile jsem dorazila domů, svého rozhodnutí jsem trpce litovala. Nicméně jsem si slíbila, že se tam v pátek zastavím (stejně jsem musela do centra a šla jsem kolem) a pokud tam bude a sedne mi, vezmu si ho.
Byl pátek a já byla při otevírání dveří lehce nervozní. Když jsem zjistila, že kabát už není na svém místě, krapet jsem posmutněla. Nakonec jsem se ale přeci jen zeptala a vyplatilo se. Kabát tam byl! A sedl mi! Samozřejmě jsem ho hned večer natáhla na sebe a dočkala se pochvaly, že jsem krásně sladěná. Nu vrněla jsem blahem, že se najde aspoň někdo, kdo chápe můj smysl pro detail.

Asi jsem byla moc hodná, protože mi dorazily i obrázky od Peťulky, které jsou prostě nádherné! Mám z nich velikou radost a ještě jednou mockrát děkuju :) Budou mi milou společností v práci a moc se těším, až mi tam budou viset a zpříjemňovat den:)

A když už mi ten den tak krásně začal (vyzvednutí obrázků na poště) a velmi příjemně pokračoval více než dvouhodinovým skypem s Anglií, venku nádherně svítí sluníčko a je víkend, bylo třeba udělat si něco moc dobrého i k obědu. Olalá, losos s cuketovým ragú a rulandským bílým :)

Snad bude ten víkend pokračovat ve stejném, velmi příjemném a pohodovém duchu a neskončí to jako ten minulý. Ten začal též velmi slibně, ale skončil dost nepříjemně....krásný víkend všem! :)