Ostuda

To jsem já. Takhle zanedbávat blog. Ale já bohužel patřím k lidem, kteří dělají věci pro radost a nedokážou něco dělat na sílu. A proto to dopadlo tak, že od března měl blog, chudák, vynucené prázdniny.
Já jsem, pro změnu, byla ve víru života ažaž. S prázdninami se vše trošku zklidnilo, ale od září započne další běh na dlouhou trať. Ale jak se říká v jednom nádherném přísloví - "Dala ses na vojnu, tak bojuj." A já budu.
Za ty 4 promlčené měsíce se posunuly mé šicí schopnosti směrem nahoru.
Kabelky mám dokonce dvě! a zamilovaná jsem stále do obou...

Mamině jsem konečně dodělala vánoční polštáře (už jsem říkala, že jsem ostuda?)

Ušila jsem si nádherný klobouk na letní vodu, na který mi holky řekly, že už chybí jen ulovit nějakého vodníka. Pravda, ulovil spíš on mě, ale rozkaz byl splněn :)

Spolu s červenou kabelkou jsem ten víkend šila ještě i rybičkový kapsář. Šití patchworku přes papír mám moc ráda. Baví mě ohýbání a trhání papíru, baví mě, jak je to přesné, jak na sebe jednotlivé kroky navazují.

Konečně se mi podařilo dodělat si další z "obrazů" nad gauč. Obrysy jsou sice jednoduché, ale velikost byla krapet větší, takže vyšívání zabralo více času.

V září jsem pozvaná na Vrabčí veselku. Skoromanželé si přáli, aby jim svatebčané na druhou stranu potvrzení o účasti nakreslili vrabčáky. Jenže já umím akorát sluníčko, berušku a včelku. Tak jsem zavřela obě oči a riskla to. Prostě jsem úkol splnila tím, co mi jde nejlépe. Mimochodem dopomohl mi k tomu Harry Potter. Kdo z Vás viděl či četl Ohnivý pohár, určitě si vzpomene, jak Harry řešil, že se musí dostat k dračímu vejci. A profesor Moody (že to byl smrtijed už je jiná stránka věci) se ho zeptal, co mu jde nejlíp. Harry se tak pro vejce dostal na koštěti. Podobné úvahy proběhly hlavou i mě (bez profesora Moodyho) a skoromanželé mi odpustili, že vrabčáci nejsou kreslení :)

Už dlouho jsem Lumpíkovi slibovala pelech - zpočátku se netvářil kdovíjak šťastně, ale nakonec se skámošili a pelech byl vzat na milost.

I přesto se ale Lumpík povaluje všude možně...je takzvaně všudezejdší :) Třeba v knihovničce, v jejímž dolním fochu mám uskladněné brusle a vždycky se divím, proč mi je Lumpík vyhazuje...až jednou byla bouřka. Bohužel se mi nepodařilo Lumpíka vyfotit "na místě činu", ale až při výstupu z útrob knihovničky.

Stejně tak miluje, když se převlíkají peřiny. Tady je to taková menší hádanka ve stylu "Najdi psa".

A jelikož k létu patří sluníčko, voda, knížky, párty, grilovaní, vychlazené pivo a nanuky, nešlo odolat výzvě ve formě domácích nanuků! Snad nám léto ještě nějakou dobu vydrží. Dny už se začínají krátit. Sice velmi pozvolna a nenápadně, ale ráno už venčíme za většího šera...Létu zdar!